|
|
Posouzení účinnosti stromových mikroinjektáží jako metody aplikace navnaděných stojících otrávených lapáků na LZ Boubín
Řezník, Pavel
Předmětem diplomové práce bylo zhodnocení účinnosti stromových mikroinjektáží jako metody ochrany lesa, a to na základě porovnání délek matečných a larválních chodeb a mortalitního tlaku na dospělce Ips typographus v injektovaných a kontrolních stromech. Data získaná při terénním šetření byla statisticky testována na přítomnost signifikantních rozdílů neparametrickou analýzou rozptylů (Kruskal-Wallisův, resp. Dunnův test). Dále bylo cílem práce posoudit použití uvedené metody jako navnaděných otrávených stojících lapáků v lesnické praxi na území polesí Kleť spadající pod Lesním závod Boubín (Lesy České republiky, s. p.). Jak při porovnávání délek matečných a larválních chodeb, tak množství odchycených brouků z fotoeklektorového experimentu byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi injektovanou a kontrolní variantou stromů. Na základě těchto výsledků byla zjištěna určitá efektivita mikroinjektáže. Metoda výrazně sníží množství I. typographus, kteří dokončí vývoj, čímž sníží tlak brouků na dané lokalitě a usnadní tím boj s nimi.
|
|
| |
|
| |
|
|
Přirozená obnova lesa po disturbanci lýkožroutem smrkovým \kur{ (Ips typographus} L.)
ROTOVÁ, Alžběta
Diplomová práce se zabývá hodnocením přirozené obnovy lesa v bezzásahové oblasti v okolí Březníku s použitím spektrálních dat a spektrálních vegetačních indexů v kombinaci s terénními daty přirozené obnovy. Mezi lety 1995-1998 došlo v oblasti k nejvyšší dynamice rozpadu lýkožrouta smrkového a následnému odumření porostů, které od té doby přirozeně regenerují. Obnova lesa byla hodnocena na 15 výzkumných plochách. Zjištěné hodnoty byly porovnány s daty naměřenými Národním parkem Šumava v letech 2008 a 2009. Výsledky terénního měření ukazují mírný pokles počtu jedinců smrku proti roku 2008 a 2009. Porovnání terénních dat se spektrálními indexy dokládá regresní vztah mezi hodnotou spektrálního indexu a přirozené obnovy. Nejvhodnějším indexem pro hodnocení obnovy lesa je dle výsledků index FRI2. V práci bylo také hodnoceno optimum v průběhu vegetační sezóny pro hodnocení obnovy lesního porostu, které se ukázalo být na konci jara a po konci vegetační sezóny. Největší míra přirozené obnovy v zájmovém území byla zjištěna na západních svazích Mokrůvek a také na osluněných jihozápadních svazích. Oblasti zapojeného heterogenního porostu se střídají s oblastmi s lesním porostem rozvolněným, ale se značně zapojeným bylinným patrem. Z výsledků práce vyplývá, že spektrální data a z nich vypočtené spektrální indexy jsou vhodné k hodnocení obnovy lesního porostu. Metody dálkového průzkumu země přinášení systematické pokrytí daného povrchu daty, což napomáhá lepšímu porozumění procesů v lesních porostech.
|
|
|
Způsoby likvidace Lýkožrouta smrkového
ŘÍHA, Jan
Bakalářská práce se zabývá morfologií a životním cyklem lýkožrouta smrkového. Hlavní záměr je kladen na opatření proti boji s lýkožroutem smrkovým a přehledem takových technik a technologií k tomu určených. Popisuji zde problematiku rojení, zimování a jaké má kůrovec přirozené nepřátele. V bakalářské práci uvádím, jak s lýkožroutem zacházet, jak mu předcházet, a hlavně jsou zde uvedeny návody, jak jednotlivé technologie k jeho likvidaci použít. Jedná se o mechanickou technologii likvidace nebo chemickou likvidaci. Dále je zde uveden rešeržní přehled článků z mezinárodních databází a výtažky z nich. Cílem této práce je vytvoření rešeršního přehledu o biologii a způsobech likvidace lýkožrouta smrkového.
|
|
|
Znalosti žáků základních škol o lesích, lýkožroutu a kůrovcové kalamitě
PAVLOVEC, Petr
PAVLOVEC, Petr. Znalosti žáků základních škol o lesích, lýkožroutu a kůrovcové kalamitě. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity vČeských Budějovicích, Katedra biologie, 2021, 63 stran. Bakalářská práce se zabývá znalostmi žáků 2. stupně základních škol o lesním hospodaření v českých lesích a o celorepublikovém problému, jímž se v současné době stala kůrovcová kalamita. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda jsou žáci základních škol dostatečně seznámeni s problémem kůrovcové kalamity, a posoudit rozdíl ve znalostech žáků v oblastech s vysokým výskytem dané problematiky a v oblastech téměř nedotčených. Informace o povědomí žáků o lesích a podčeledi kůrovci (Scolytinae) budou získávány dotazníkovou formou. Dotazník byl distribuován do vybraných škol žákům 2. stupně.
|
|
|
Lýkožrout a rozpad smrkových lesů - vzdělávací program
KOŠKOVÁ, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na tvorbu výukového programu o lýkožroutu smrkovém a rozpadu smrkových lesů. Program je určen pro žáky 6. a 7. tříd základních škol. V literární rešerši jsou popisovány lesní vegetační stupně, životní cyklus lýkožrouta smrkového, dále způsoby zamezení jeho šíření a možnosti pěstování nových odolnějších lesů. Výsledková část této bakalářské práce je věnována samotnému výukovému programu. V závěru jsou diskutovány možnosti využití navrhovaného výukového programu v dalších vzdělávacích zařízeních.
|
|
|
Model přežívání smrku ztepilého v podmínkách gradace lýkožrouta smrkového
ONDŘICHOVÁ, Nikola
Výsledkem gradace lýkožrouta smrkového dochází k často rozsáhlému poškození smrkových porostů. Přestože během masivního přemnožení dochází k napadení nejen poškozených, ale i zdravých porostů, existují jedinci, kteří masivní přemnožení přežijí. Cílem této práce bylo zjistit, jaké vybrané environmentální proměnné ovlivňují přežití stromů v podmínkách gradace lýkožrouta smrkového. Zájmovým územím mé diplomové práce byla oblast Březníku, nacházející se na Šumavě. Moje výsledky ukazují, že proměnná obsahující edafické kategorie měla velký vliv na pravděpodobnost přežití porostu. Nejvyšší vliv byl prokázán pro edafickou kategorii 9. třídy. Tato třída představuje podmáčenou trvale zamokřenou oblast, která zvyšuje pravděpodobnost přežití porostu a do značné míry korespondují s vlhkostními podmínkami. Na vyšující se pravděpodobnosti přežití se podílí i vzdálenost k přirozeným okrajům porostu. Tato práce může být svými výsledky a závěry užitečná v oblasti lesního managementu.
|
|
|
Monitoring výskytu a charakterizace entomopatogenních hub přirozeně asociovaných s populacemi lýkožrouta smrkového\kur{Ips tzpographus} L. (Coleoptera, Scolytidae) ve smrčinách NP a CHKO Šumava
PEJSAROVÁ, Hana
Využití entomopatogenních organismů je jednou z možností biologické ochrany rostlin, která se v dnešní době preferuje před ochranou chemickou. Na poli vědeckého výzkumu se zájem o tyto organismy v posledních letech výrazně zvýšil, zvláště z toho důvodu, že se s jejich použitím můžeme vyhnout zvyšování dávek chemických látek, na které si škodlivé organismy po určité době vypěstují rezistenci. V každém ekosystému se nacházejí škodliví činitelé a jejich přirození nepřátelé. Monitoringem v NP a CHKO Šumava jsme chtěli prokázat výskyt entomopatogenních druhů hub, tedy přirozených nepřátel hmyzu. Konkrétním škodlivým činitelem pro nás byl lýkožrout smrkový. Pomocí lokalizace výskytu entomopatogenních hub byly získány kmeny několika druhů (Beauveria spp., Isaria spp., Metarhizium spp., Lecanicillium spp.), se kterými byly prováděny pokusy, určující jejich entomopatogenní potenciál. Hodnocení kmenů bylo prováděno stanovením radiálního růstu a výtěžnosti spor kmenů těchto entomopatogenních hub. Kmeny byly po provedených testováních převedeny do formy alginátových pelet a uloženy do mykologické sbírky na katedře rostlinné výroby pro účely dalšího zkoumání. Z monitoringu a následných pokusů jsme získali cenné informace o běžném výskytu hub v prostředí a taktéž údaje o předpokladech pro využití pro integrovanou ochranu rostlin. Pro další výzkum byly použity nalezené kmeny houby Beauveria bassiana, která podle nálezů platila za nejvíce patogenní houbu vůči lýkožroutu smrkovému a její nejvíce produktivní kmeny ( NP 0030, NP 0052) byly doporučili právě pro použití v biologickém boji proti lýkožroutu smrkovému. Zbylé nalezené druhy entomopatogenních hub jsou předmětem dalšího zkoumání na katedře rostlinné výroby Jihočeské univerzity.
|
|
|
Prostorové korelace v populační dynamice lýkožrouta smrkového (Ips typographus): Příklad užití Mantelova testu
Šimera, Ondřej ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus L.) je nejběžnějším a nejhojnějším druhem brouka z čeledi Scolytidae v evropských lesích a zároveň nejzásadnějším biotickým faktorem způsobujícím disturbance, čímž zcela zásadně ovlivňuje lesní ekosystémy. V poslední době je tak předmětem velkých diskuzí, jaký management zvolit pro získání optimální rovnováhy mezi ekonomickými, turistickými a přirozenými hodnotami lesa. Mnoho studií ukazuje pozitivní vliv kůrovcových kalamit na přirozenou obnovu lesa a biodiverzitu. Je těžké stanovit, zda jsou tyto gradace pravidelné či nikoli, protože existuje veliké množství faktorů, které je mohou vyvolat. Avšak právě pomocí těchto faktorů můžeme predikovat šance vzniku náhlých populačních explozí. Jedním z těchto způsobů je monitorování přilehlých míst s výskytem kůrovce, protože populační dynamika sousedících oblastí vykazuje určitou míru synchronizovanosti. Za tímto účelem lze provést vícero matematických modelů, například Mantelův test, který stanovuje míru korelace mezi dvěma maticemi. Klíčová slova: Lýkožrout smrkový, Ips typographus, populační dynamika, prostorové korelace, Mantelův test
|
host ::
RSS.